Vyhledat Odemknout
ÚvodManželské právo
 

Legislativa týkající se manželství

Harmonie Květin
 

Nevyznáte se v paragrafech, a přesto chcete mít základní přehled o obsahu nového občanského zákoníku? Zpracovali jsme pro vás základní informace, které se týkají manželství a s ním spojených pojmů, práv a povinností do - pro běžného člověka a laika přehlednějšího celku. Pokud potřebujete přesnou informaci, neváhejte vyhledat konkrétní znění přímo v zákoníku.

 
Legislativa týkající se manželství
 
 

Manželství

Co to vlastně je manželství podle občanského zákoníku a jaký má účel?

Občanský zákoník označuje manželství jako trvalý svazek muže a ženy, který vznikl zákonem stanoveným způsobem. Jako hlavní účel zákoník označuje založení rodiny, vzájemnou podporu a pomoc a také řádnou výchovu dětí.

§655

Vznik manželství

Na začátku stojí dva snoubenci – muž a žena, kteří se svobodně rozhodli spolu vstoupit do manželství. Manželství jako takové vzniká úplným souhlasným projevem této jejich vůle.

§656

Obřad

Obřad, při kterém dochází k uzavření manželství, se nazývá sňateční. Koná se veřejně, ve slavnostní atmosféře. Kromě ženicha a nevěsty je bezpodmínečně nutná přítomnost dvou svědků.

Dva druhy sňatků

Pokud do manželství vstupují snoubenci před orgánem veřejné moci a v přítomnosti matrikáře, mluvíme o občanském sňatku. Který orgán veřejné moci může vykonávat sňateční obřady, určuje zákon č. 301/2000 Sb. o matrikách.

Druhou možností je do manželství vstoupit před orgánem církve nebo náboženské společnosti, která má k tomu oprávnění. Potom mluvíme o církevním sňatku. Zde oddává osoba pověřena oprávněnou církví.

§657-658

Uzavření manželství

U nás pro uzavření manželství potřebujete přítomnost jedné osoby jednající za orgán veřejné moci, nebo osobu jednající za orgán oprávněné církve. Osoba – oddávající pokládá snoubencům onu zásadní otázku: zda spolu chtějí vstoupit do manželství. Manželství vzniká kladnou odpovědí obou snoubenců, neboť tím je projevena již zmíněná souhlasná vůle nutná k vzniku manželství.

Nezazní-li přesné dvojnásobné ano, ale snoubenci dají jasně najevo svou souhlasnou vůli uzavřít manželství – i tak může platné manželství vzniknout.

§659

Co snoubenci a příjmení?

Při svatebním obřadu snoubenci prohlašují to, jaké příjmení budou nadále užívat. Existuje několik variant. Buď se příjmení jednoho ze snoubenců stane společným příjmením obou, nebo si každý ponechá své původní příjmení. Pokud snoubenci zvolí tuto druhou variantu, musí se rozhodnout a při obřadu prohlásit, které z příjmení bude jejich společných dětí.

Jestli po svatbě novomanželé změní názor a budou chtít místo dosavadních ponechaných příjmení užívat jedno společné příjmení, mohou tak učinit prostřednictvím prohlášení před matričním orgánem, že se dohodli na společném příjmení.

Příjmení se nedají připojovat do nekonečna, vždy je možné mít pouze dvě příjmení. Má-li snoubenec již připojované příjmení a chce přijmout nové příjmení, může jako připojované příjmení zvolit pouze první příjmení.

Pokud se snoubenci rozhodnou pro společné příjmení podle toho ze snoubenců, který již má připojované příjmení, nelze pro druhého snoubence (který přebírá toto nové příjmení) připojování příjmení původního – tedy třetího.

Další možností je, že jedno příjmení bude společné a místo změněného příjmení se původní příjmení připojí až za toto společné příjmení. Např. žena bude mít za křestním jménem příjmení manžela a jako druhé příjmení si může nechat své rodné nebo dosavadní příjmení.

§660-662

Kde se koná svatební obřad

Občanský sňatek se koná na místě, které je určeno orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad. Důležité je ale to, že tento orgán přihlíží k vůli snoubenců. O oddání snoubenci žádají orgán veřejné moci, v jehož správním obvodu se chystají manželství uzavřít. Je nutné předložit doklady totožnosti a doklady způsobilosti k uzavření manželství. Pokud stanovené doklady nemůžete doložit kvůli těžko překonatelné překážce, může vám být jejich předložení orgánem veřejné moci prominuto.

Snoubenec, který je občanem České republiky, předloží:

  • rodný list (originál nebo úředně ověřenou kopii), 
  • občanský průkaz České republiky nebo platný cestovní doklad České republiky; je-li předložen matričnímu úřadu cestovní doklad, pak snoubenec dále předloží výpis z informačního systému evidence obyvatel o osobním stavu a o místě trvalého pobytu - v případě, že má povolen trvalý pobyt v cizině, předloží výpisy o osobním stavu a místu trvalého pobytu v cizině nebo jim odpovídající obdobné doklady (pokud jsou cizím státem vydávány) vydané státem, na jehož území má snoubenec pobyt, 
  • případný pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství bylo zrušeno rozhodnutím soudu, nebo úmrtní list zemřelého partnera. 

Snoubenec, který je cizincem, předloží:

  • platný doklad, kterým je možné prokázat totožnost, 
  • rodný list, 
  • doklad o státním občanství, 
  • doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, který nesmí být k datu uzavření manželství starší 6 měsíců, 
  • potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno (potvrzení není třeba překládat, jsou-li tyto údaje součástí předloženého dokladu o právní způsobilosti k uzavření manželství), 
  • úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince (doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti k uzavření manželství), 
  • pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li cizinec, který chce uzavřít manželství, rozvedený, 
  • potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince uznáno za platné, je-li uzavíráno zástupcem, 
  • pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera, jde-li o cizince, který žil v partnerství, 
  • potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území České republiky - to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jeho rodinné příslušníky; potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství starší 7 pracovních dnů - další informace ve věci vystavení tohoto potvrzení (např. úřední hodiny cizinecké policie, délka pobytu cizího státního občana na území České republiky) vám poskytne Ředitelství služby cizinecké policie. 

Církevní sňatek se koná tam, kde to předepisují vnitřní předpisy oprávněné církve. Při církevním sňatku musí snoubenci oddávajícímu doložit osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Toto osvědčení potvrzuje to, že snoubenci splnili všechny zákonem stanovené požadavky, které jsou k uzavření manželství nutné splnit. Mezi datem vydání tohoto osvědčení a datem sňatku nesmí uplynout více než šest měsíců.

Po uzavření církevního sňatku musí oddávající do tří pracovních dnů od této události doručit příslušnému matričnímu úřadu (v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno) protokol o uzavření manželství.

Dříve než oba snoubenci při sňatečném obřadu vyjádřením své vůle uzavřou manželství, musí ještě uvést, že jim nejsou známy překážky bránící uzavření manželství a také to, že navzájem znají svůj zdravotní stav. Potvrzují také zvážení uspořádání budoucích majetkových poměrů, otázek bydlení a hmotného zajištění po vstupu do manželství.

§663-665

Po uzavření občanského sňatku již další následující náboženské obřady nemají právní následky. Stejně tak nelze uzavřít občanský sňatek, pokud byl uzavřen sňatek církevní.

§670

V ohrožení života….

V přímém ohrožení života můžete být oddáni kdekoliv, každým orgánem nebo jiným stanoveným úřadem, oprávněným pořádat sňatečné obřady. Obdobná pravidla platí i pro církevní sňatek. Mimo území České republiky může oddávat velitel námořního plavidla, které pluje pod státní vlajkou České republiky nebo velitel letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice. Pokud je alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky, může oddávat také velitel vojenské jednotky České republiky v zahraničí. V těchto situacích není třeba přítomnost matrikáře ani předkládání dokladů.

§667

…a ještě poznámka k uzavírání manželství mimo území republiky. Státní občan České republiky může takto uzavřít manželství také před diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem České republiky.

§668

Zákonné překážky manželství

Uzavřít manželství může každý, pokud mu v tom nebrání jedna z následujících zákonných překážek:

Nezletilost (nezletilý, který není plně svéprávný). Výjimka – povolení k uzavření manželství nezletilému, kterou uděluje soud při důležitých důvodech, se uděluje po dovršení šestnácti let. 

Nesvéprávnost v této oblasti.

Dřívější uzavřené a stále trvající manželství či registrované partnerství, nebo podobný svazek uzavřený v zahraničí.

Rodinné vazby: nesmí se brát předkové s potomky, sourozenci a ani osoby příbuzné osvojením. Manželství nesmí uzavřít také poručník se svým poručencem, mezi pěstounem a jemu svěřeným dítětem.

§672-676

Co to je zdánlivé manželství?

Zjednodušeně řečeno, pokud ženich, nevěsta – případně oba dva, nebo orgány před nimiž se sňatek uzavírá, nesplní požadované náležitosti nutné k právoplatnému uzavření manželství, pak manželství nevznikne. To platí v oblasti občanského i církevního sňatku. Stačí např. chybějící osvědčení matričního úřadu o splnění všech požadavků zákona, nebo uplynulá lhůta platnosti tohoto osvědčení a vzniklé manželství bude neplatné. Toto může určit soud a to bez nutnosti návrhu.

§677

Co to je neplatné manželství?

 Manželství, které bylo uzavřeno i přes bránící zákonné překážky, soud prohlašuje za neplatné. Tento soud se koná na návrh. Manželství je platné, dokud je soud neprohlásí za neplatné. Neplatné manželství se považuje za neuzavřené manželství.

§680-682

Pokud se jedná o již zaniklé manželství, nebo pokud byla daná chyba napravena – takové manželství se již za neplatné neprohlašuje. Za neplatné také nelze prohlásit manželství uzavřené nezletilou nebo v té době nesvéprávnou osobou, pokud již bylo počato a pokud se narodilo živé dítě.

§684

Neplatné je také manželství, kdy projev o vstupu manželství nebyl učiněn dobrovolně ale pod nátlakem, pod hrozbou násilí a vyhrožování (slavné filmové scénky, kdy otec nevěsty drží u těla ženicha zbraň). Další neplatná manželství jsou ta, kdy projev vůle vstoupit do manželství byl učiněn v důsledku omylu o totožnosti snoubence (proto pozor na zvyk záměny nevěsty při prvním setkání snoubenců ve svatební den) či o povaze sňatečně právního jednání. Jakmile manžel zjistí pravý stav věcí, má lhůtu do jednoho roku od zjištění omylu podat návrh. Soud prohlásí manželství za neplatné - a to i pokud zaniklo smrtí manžela před skončení řízení o neplatnosti manželství. Pokud zemře manžel podávající návrh na zneplatnění manželství vzhledem k výše zmíněným okolnostem, mohou podat návrh na prohlášení manželství za neplatné i jeho potomci – dokonce do jednoho roku po smrti manžela.

§685

Soud prohlašuje manželství za neplatné i bez návrhu a to tehdy, pokud bylo uzavřeno osobou, která již dříve vstoupila do manželství (nebo registrovaného partnerství či do obdobného svazku v zahraničí.) a pokud tento svazek stále trvá. Za neplatné bude prohlášeno také manželství mezi předkem a potomkem, mezi sourozenci či mezi příbuznými osvojením.

Jaké jsou povinnosti a práva manželů?

Co nám ukládá zákon? Pro oba manžele to jsou rovné povinnosti i rovná práva. Manželé musí povinně žít spolu, dodržovat věrnost, vzájemnou úctu, respektovat svou důstojnost, podporovat se. Dále mají manželé udržovat rodinné společenství, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí.

Od obecných ustanovení se dostáváme také k právu požadovat, aby jeden manžel druhému sděloval údaje o svých příjmech i o stavu svého jmění. Informovat manžela musíte také o stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. Při volbě těchto činností musí manžel brát ohled na zájem rodiny, manžela i nezletilých dětí v rodině, popřípadě i další členy rodiny.

§687-689

Uspokojování potřeb rodiny

Manželé přispívají na potřeby domácnosti a života rodiny podle svých možností a schopností. Životní úroveň všech členů rodiny má být srovnatelná. Zákon klade stejný důraz na osobní péči o rodinu a o její členy, jako na poskytování majetkových plnění.

Manželé si vzájemně pomáhají a podporují se - i pokud nemají rodinnou (společnou) domácnost – a každý z nich nese náklady své domácnosti. Na náklady domácnosti přispívá i ten, kdo rodinnou domácnost (nezletilým dítětem) opustil a jeho návratu nebrání důvod zvláštního zřetele hodný.

§690-691

Rozhodování

Kde a jak se bude bydlet, kde budou bydlet děti a na dalších rozhodnutích se manželé mají dohodnout. V opačném případě (v závažných situacích) na návrh jednoho z manželů může souhlas druhého manžela nahradit rozhodnutí soudu.

Záležitosti rodiny obstarávají manželé společně, nebo pouze jeden. V běžných záležitostech (pro představu potřeby každodenní, běžné nákupy, výdaje na cestování prostředky hromadné dopravy, na běžné kulturní a sportovní akce atd.) jednání jednoho zavazuje oba. Výjimkou je předem projevený nesouhlas třetí osobě nebo návrh manžela pro něho vyloučit následky budoucího právního jednání druhého manžela vůči třetím osobám. To se ale netýká právních jednání, jimiž manžel obstarává běžně nezbytné životní potřeby.

V ostatních záležitostech rodiny (tedy již ne běžných záležitostech) právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně, dal-li druhý manžel k právnímu jednání manžela souhlas. Neplatnosti takového právního jednání, učiněného bez souhlasu druhého manžela je možné se dovolat u soudu.

§692-694

Vzájemné zastupování manželů

Manžel má právo zastupovat svého manžela v jeho běžných záležitostech (pokud žijí v rodinné domácnosti). Toto právo zaniká, sdělí-li předem manžel, který má být astoupen, tomu, s nímž jeho manžel má právně jednat nebo má v úmyslu právně jednat, že se zastoupením nesouhlasí.

§ 696

Vyživovací povinnost manželů

Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost, která předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Rozsah vyživovací povinností má zajistit srovnatelnou hmotnou a kulturní úroveň obou manželů.

§697

Obvyklé vybavení domácnosti…. a rozhodování o něm

Do této kategorie patří movité věci, které běžně slouží k nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů. Nezáleží na tom, jde-li o společné vlastnictví, nebo jestli věc náleží pouze jednomu manželovi. K nakládání s věcí jiné, než zanedbatelné hodnoty, je třeba souhlasu druhého manžela.

Chcete prodat ledničku? Poraďte se s manželkou, a bez jejího souhlasu neprodávejte!

§698

Pokud jeden z manželů domácnost chce trvale opustit, může žádat o vydání věcí, které patří výhradně jemu. (Nepotřebuje-li tuto věc druhý manžel pro společné dítě). Společné věci si manželé dělí rovným dílem nebo se řeší vypořádání spoluvlastnictví (přikázáním jednomu z nich za náhradu, prodejem a rozdělením výtěžku).

§699

Co je to rodinný závod? …aneb když pracujete s manželem či v rodinném podniku

V rodinném závodě pracují manželé, nebo aspoň jeden z manželů a další příbuzní, přičemž závod vlastí jedna z těchto osob. Každý, kdo zde trvale pracuje pro rodinu, je brán jako zúčastněný na provozu rodinného závodu.

Existuje-li smlouva o právech a povinnostech členů rodiny (společenská smlouva, zakladatelská listina, smlouva o tiché společnosti, pracovní smlouva atd.), jedná se podle této smlouvy. Jsou-li v rodinném závodu zúčastněni pouze oba manželé, používají se ustanovení Občanského zákoníku o manželském majetkovém právu. Pokud se členové rodiny účastní na provozu rodinného závodu, podílejí se na zisku z něho i na přírůstcích závodu i na věcech z tohoto zisku nabytých v takové míře, která odpovídá množství a druhu práce člena. Kdo zisk nechce (pouze osoby svéprávné), vzdá se tohoto práva prostřednictvím osobního prohlášení ve formě notářského zápisu.

Změny a důležitá rozhodnutí ohledně hospodaření, rozhodování o nakládání se ziskem – to vše řeší zúčastnění členové rodiny hlasováním - čili rozhoduje většina hlasů.

§700-703

Manželské majetkové právo

Co manželům patří a má majetkovou hodnotu a není to vyloučené z právních poměrů je součástí společného jmění manželů. SJM podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu nebo režimu, který se zakládá na rozhodnutí soudu. SJM může v průběhu trvání manželství zaniknout na základě zákonem předvídaných situací.

§708

Co je součást společného jmění?

Společné jmění je vše, co jeden z manželů nebo oba manželé nabyli za trvání manželství – kromě několika výjimek. Nepočítají se věci sloužící k denní potřebě, dary a dědictví či odkaz, který je určen pouze pro jednoho z manželů. Výjimkou je také vše to, co jeden z manželů získal právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví. Do této kategorie se nezahrnují ani náhrady nemajetkové újmy na přirozených právech. Naopak patří sem zisk z toho, co náleží výhradně jednomu manželovi, podíly manžela v obchodní společnosti, v družstvu – pokud se manžel stal členem či společníkem v době trvání manželství. 

Do společného jmění spadají výdělky, platy, mzdy, zisky a jiné ve chvíli, kdy má manžel možnost s nimi nakládat. Také pohledávky z výhradního majetku jednoho z manželů se počítají do SJM a to ode dne splatnosti.

Do SJM ale patří i dluhy, konkrétně ty převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo jej převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

§709-710

Co se společným jměním?

Užívat, udržovat, hospodařit a spravovat jej mohou oba manželé nebo – podle dohody jeden z nich. Povinnosti a práva spojená se jměním však náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Mimo běžné záležitosti rozhodují o záležitostech společného jmění společně a společně též jednají. Možná je také varianta, že jedná pouze jeden – ovšem se souhlasem druhého. V závažných situacích, např. které by byly v rozporu se zájmy rodiny, může na návrh souhlas manžela nahradit soud. Právní jednání bez nutného souhlasu druhého manžela umožňuje prvnímu manželi navrhnout určení neplatnosti tohoto jednání u soudu.

Použití význačné majetkové hodnoty společného jmění v podnikání, získání podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo jako ručení za dluhy vyžaduje také souhlas druhého manžela. Při opomenutí lze opět řešit neplatnost takového jednání u soudu.

§713-715

Společná smlouva o majetku – smluvený režim

Komu nevyhovuje zákonný režim, může si jako manžel či už jako snoubenec dohodnout odlišný majetkový režim. Zde se do budoucna upravují povinnosti a práva, které se týkají existujícího společného jmění. Tato smlouva musí mít formu notářského zápisu.

Manželé si mohou domluvit také režim oddělených jmění. V rámci zákonného režimu mohou také rozšířit nebo zúžit rozsah společného jmění. Další možností je režim, který vyhrazuje vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Vše lze po domluvě manželů změnit, nebo o změnách může rozhodnout i soud.

Sečteno, podtrženo – smlouva může obsahovat jakékoliv legální ujednání – upravovat rozsah, obsah společného jmění atd. a zároveň nesmí vyloučit obvyklé vybavení rodinné domácnosti žijící pohromadě. Snoubenci mohou také uzavřít smlouvu o tom, jak a kým bude spravováno společné jmění.

Smlouvou lze uspořádat také rozdělení majetku pro případný rozvod. Při zániku manželství smrtí jednoho z partnerů funguje smlouva jako dědická smlouva. Smlouva se zapisuje do veřejného seznamu na žádost obou manželů.

§716-723

Režim oddělených jmění

Jedná se o situaci, kdy každý z manželů může nakládat se svým majetkem, aniž by potřeboval souhlas druhého manžela. Společné podnikání manželů v režimu oddělených jmění vyžaduje předem písemně stanovené rozdělení příjmů, jinak se oba dělí rovným dílem.

§729

Vypořádání společného jmění

Zrušení nebo zánik společného jmění následuje likvidace dosud společných práv a povinností prostřednictvím jejich vypořádání. A dokud není SJM vypořádané používají se na něj ustanovení o společném jmění. Nesmí být dotčeno právo třetí osoby, jinak se tato osoba může domáhat u soudu neúčinnosti vypořádání. Jasno má ten, kdo sepsal dohodu o vypořádání a to jak před zánikem, tak po zrušení společného jmění. Tato dohoda může řešit buď veškerá majetková práva a povinnosti, nebo jen jejich část. Musí mít zpravidla písemnou formu.

Pokud se manželé o vypořádání nedohodnou, mohou navrhnout, aby rozhodl soud.

Jestliže vypořádání neproběhne do tří let a není žádná dohoda ani návrh pro rozhodnutí soudu, pak hmotné věci spadají tomu, kdo je užívá pro svou potřebu nebo pro potřebu své rodiny. Ostatní věci spadají do podílového spoluvlastnictví obou s rovným podílem.

Nedohodnou-li se manželé, pak jejich podíly na vypořádávaném jmění jsou stejné, ale přihlíží se také k potřebám nezaopatřených dětí i k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a o domácnost i k zásluhám – kdo se zasloužil o majetkové hodnoty společného jmění.

§736-742

Společné bydlení

Většinou manželé bydlí tam, kde se nachází jejich rodinná domácnost. Pokud se ale oba rozhodnout žít odděleně, mohou uzavřít dohodu o odděleném bydlení s konkrétními právními účinky.

Když jeden z manželů vlastní byt nebo dům (ke kterému má výhradní právo), kam se pár nastěhuje, vznikne uzavřením manželství druhému manželovi právo na bydlení. Manželé bydlící v domě nebo v bytě s nájmem, mají společné nájemní právo.

Jednání manželů má být společné a maximálně podpořit zachování možnosti bydlení pro rodinu.

§743

Zánik manželství

Manželství zaniká pouze zákonem stanoveným způsobem, přičemž typickým způsobem je rozvod.

§754

Rozvod manželství

Manželství nemůže být rozvedeno bezdůvodně. Důvodem k rozvodu je hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat, u kterého nelze očekávat jeho obnovení. Rozvrat a jeho příčiny zjišťuje soud. Obvyklejší cestou je to, že se k návrhu na rozvod jednoho manžela připojí i druhý manžel (dříve označováno jako nesporný rozvod). V takové situaci (pokud manželství trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí) soud příčiny rozvratu nezjišťuje. Před rozhodnutím rozvodového soudu, ale musí být opatrovnickým soudem schválena dohoda o svěření do výchovy a výživném nezletilého dítěte a musí být uzavřena dohoda o úpravě majetkových poměrů, bydlení a popř. výživném (dohoda o vypořádání SJM) – písemnou formou s úředně ověřenými podpisy.

I rozvrácené manželství soud nerozvede, pokud je to v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, který je dán zvláštními důvody.

Soud také nerozvede manželství, dokud není pravomocně soudně rozhodnuto o poměrech nezletilého dítěte manželů.

Další možný důvod pro nerozvedení je zájem manžela, který se na rozvracení převážně nepodílel a kterému by rozvodem byla způsobena závažná újma a mimořádné okolnosti jsou ve prospěch zachování manželství. Tato situace se mění, až pokud spolu manželé již po tři roky nežijí.

§755

Jaké bude příjmení rozvedeného manžela?

Do půl roku po rozvodu může manžel, který přijal příjmení druhého manžela, oznámit na matričním úřadu, že přijímá zpátky své původní příjmení. To platí i pro připojované příjmení, které se může vrátit k původnímu příjmení.

§759

Majetkové povinnosti a práva při zániku manželství

Po smrti jednoho z manželů se majetek pozůstalého manžela řeší mj. v řízení o dědictví. Rozvedené manželství vyžaduje vypořádání majetkových poměrů dohodu manželů nebo rozvedených manželů. Pokud se manželé nedohodnou, lze podat návrh na vypořádání rozhodnutí soudu.

§764

Bydlení po zániku manželství rozvodem

Bydlení po zániku manželství rozvodem

Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo (tj. typicky jim vzniklo současně), a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich dle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popř. zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva (náhradní bydlení).

Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat.

Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, se bude vystěhovávat ten z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené.

§766-770

Švagrovství

Na závěr malá perlička - švagrovství (jako nový institut Občanského zákoníku) vzniká vlastně vznikem manželství. Jedná se o příbuzenství mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela. Ačkoliv manželství zanikne smrtí, švagrovství tím nezaniká.

§774